Paranormální jevy podle Sybila

5. ledna 2014 v 21:27 | Mr. Sybil |  Dle skutečné události
Príběh je podle skutečné události. Přečti si prosím těchto pár slov o těchto příbězích. http://explozepribehu.blog.cz/1401/pribehy-dle-skutecne-udalosti

Možná to bude znít neuvěřitelně, ale možná nejsem jediný, komu se to stalo. Stalo se vám někdy, že jste viděli ducha někoho blízkého? Mě ano. Budu vám tedy vyprávět, co že se to vlastně stalo.
Bylo pár dní před vánoci, a tak jsme se sešli s celou partou v rockáči, aby jsme dali pár piv, panáků a aby jsme pořešili vše, co se v poslední době událo. Byl jsem tam já, Jirka, Katka, Míša a Petr. Za barem byla ten den Jitka. Probrali jsme všechno. Od vztahů, vydařených i nevydařených až po smrt našich blízkých. 11. prosince mi zemřel táta, a ten rok nám zemřelo i několik společných kamarádů. Trošku jsme se sekli a hodiny najednou ukazovaly 3 hodiny a 25 minut ráno. Kamarádi se rozprchli a já se ještě nabýdl Jitce, že jí pomůžu dát rockáč trochu dohromady. To znamenalo zamést, utřít stoly a tak podobně. Všechno jsme poklidili a domluvili se, že dáme ještě panáka a kus řeči na baru. Zhasli jsme světla a nechali svítit jen na baru.


Řešili jsme všechno možné a hlavně Jitčin podivný sen. ,,Připadala jsem si jako pětiletá holka a celý svět jsem tak vnímala. Byla jsem v domě, kde bydlela má babička. U okna stála holka, česala si vlasy. Byla to přítelkyně mého nevlastního bratra, kterého jsem v životě neviděla, ale byla to ona." řekla Jitka. Nikdy nepoznala svého tátu, ani nevlastního bratra. Pak se odmlčela a pokračovala: ,,Pořád jsem tam jen stála a ptala se: ,,Kde je můj táta? kde je? Já chci vidět svýho tátu." Dívka se jen otočila a odpověděla: ,,Nevím kdo je tvůj táta." Ťukli jsme si panákem a ona pokračovala: ,,Nevím, co přesně měl ten sen znamenat, ale cejtím v kostech, že mi dneska umřel táta." Chvíli jsme mlčeli a poslouchali hudbu, která hrála v rádiu a já najednou zacítil hodně zvláštní chlad. ,,Je ti taky taková zima," zeptal jsem se. ,,To teda." odpověděla mi Jitka. Vánoční výzdoba, která visela za barem se najednou začala pohybovat. Místnost byla zavřená a tak není možné, aby tam někudy táhlo. Ale byla tam pořád strašná zima a v tom jsme zaslechli kroky ze zadní části rockáče. ,,Slyšel si to taky?" Zeptala se mě Jitka. ,,Jo slyšel. Slyším kroky tam ze zadu." Odpověděl jsem trochu vyděšeně. ,,Kurva co se to tady děje?" Jitka se mi podívala do očí a řekla: ,,Aspoň vím, že nejsem magor. Máme tu duchy. Už jsem jich pár za život zažila ale nikdy mi to nikdo nevěřil." ,,To není možný... Zu chůzi znám, to je nezaměnitelná chůze mýho táty." odpověděl jsem hodně nervózně. Najednou kolem nás něco proletělo a zhaslo to svíčku, která hořela na baru......

Pokračování příště

Mr. Sybil
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natla Dahmer Natla Dahmer | 5. ledna 2014 v 21:37 | Reagovat

Při čtení mi běhá mráz po zádech O_O

2 middleson middleson | Web | 11. ledna 2014 v 23:12 | Reagovat

páni :O jsem zvědavá na pokračování, je to úžasný, zvlášť když se ti to doopravdy stalo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama